Studium:
2014 – dosud Akademie Výtvarných Umění v Praze, ateliér malby  (vedoucí pedagog M. Rittstein)
2012 – 2014 Univerzita Karlova v Praze, pedagogická fakulta
2004 – 2012 Malostranské gymnázium, Praha
Výběr z výstav:
Samostatné:

2016 – Absurdno #3, kavárna Prostě kafe, Praha
2016 – Absurdno #2, kavárna Kafe v kufru, Praha
2016 – Absurdno, kavárna Dobrá trafika, Praha
2013 – Barrandov, Galerie Divadla Na Prádle, Praha
2011 – Obrazy, Pitomá kavárna, Praha
Skupinové:
ArtPrague 2017, Kafkův dům, Praha, 2017
Žák, Honz, Sedlo, Wojnar‘, Galerie GAVU, Praha, 2016
Přirozený svět, Pague House in Brussels, Brusel, Belgie, 2016
ArtPrague 2016, Kafkův dům, Praha
Figurama 16, Katowice, Polsko, 2016
Josefská 7, Galerie 1, Praha, 2015
Těsně vedle, Galerie Josefa Lieslera, Kadaň, 2014
 Výstava v rámci festivalu Literární Vysočina, Havlíčkův Brod, 2011

__________________

A teď něco víc.
Něco o tvorbě.  
Malba totiž není jen koníček, nebo práce, je to mnohem, mnohem víc...

P. Bonnard kdysi řekl, že cílem není malovat život, ale dát život malbě. A já přikývnu. Přesně tak. Turner vmalovával do obrazů své přízraky z nočních můr, Monet maloval svou ženu na smrtelné posteli  a Picasso učinil tragický příběh jednoho malého španělského města nesmrtelným.
Malba je jako energie, která pohlcuje své tvůrce a díky nim dává  příběhům a cestám věčný život  tady na zemi.

Umělec je spojnicí  k něčemu vyššímu, jak to kdysi popsal Paul Klee: Je kmenem stromu - čerpá tedy z koruny do kořenů a z kořenů do koruny, ze světa jiného do světa nám známého a naopak. Rozdíly mezi těmito světy se postupně stírají,  a umělec je tak potom přirozeně vláknem, po kterém tečou informace oběma směry. Jeho osoba vlastně není důležitá, domnívám se já. Sláva, která mu na našem světě snad připadne, je jen za to, že je otevřen vyšším věcem, že je otevřen Vidění.
Není to však on, kdo tvoří, je to cosi mimo něj i v něm - je to celý svět, který je schopen vidět naráz a zároveň dopodrobna. Je to mnoho nám neznámých rozměrů naráz.
Do těchto rozměrů se snažím ve svých dílech vejít.

Snažím se předávat věci, které nejdou sdělit slovně- nejdou sdělit jinak, než obrazem. Přemýšlím nad každým dílem logicky i intuitivně a snažím se do něj vložit něco navíc, nový pohled a vše, co prošlo skrz mou mysl - jen věci interní a prožité mohou být silné..Snažím se, aby moje obrazy nevznikaly jen tak ,,náhodnou směsicí barev" ale aby byly promyšlené a vytvářely perfektně fungující organismus přesahující do několika rozměrů.
Chci, aby obraz na diváka působil, aby k němu promlouval - a nejkrásnější samozřejmě je, když si obraz najde svého majitele, který s ním chce ,,bydlet" a pustit ho do svého životního příběhu, stejně tak jako jsem já do svého příběhu pustila Malbu.

Jak tohle celé shrnout? P.Bonnard řekl, že cílem není malovat život, ale dát život malbě. Malba je totiž způsob života - změní vás k nepoznání, posune jinam, na lepší a krásnější místa, ze kterých není návratu zpět na zemi.

Pravý umělec je totiž ten, který chce vidět a dává možnost vidět i ostatním.